CESTA KE ŠTĚSTÍ ( o hledání bohyně, i naši ženské síly )


Milé ženy, Bohyně krásne
Další setkání skupiny je 14.4.2012
Téma setkání : ŽENA
Na našem příštim setkání se podívame na naše ženské dary, kvality, i prožívání života. Povíme si něco o nás ženách, i o rozdílech mezi námi a muži. Otevřeme se intuicí , otevřeme svá srdce proudění lásky ,budeme ho vyživovat a léčit. Láska je největší dar, který žena nosí v sobě, nejen pro svého muže, dětí, rodinu. Lásku potřebuje vše živé, i matka Země, která nás zve aby sme se vrátili ke svým kořenům i ke svému srdci. Na cestě k k naši ženské síle, k naši “ženskosti ” je srdce naším přítelem i rádcem, naši oázou.
Do skupiny je možné ještě přistoupit, i když jsme toho už hodně prošli , zveme Vás mezi nás.
Jestli máte zájem o účast v nové skupině, která začne pravděpodobně na podzim tohto roku a projít si témata, které jsme ve skupině již prošli , ozvěte se ![]()
Na konci této stránky naleznete sdílení některých Bohyň z naší skupiny
již jsme absolvovali
14.1.2012 - Téma setkání : TĚLO CHRÁM DUŠE
Tělo je chrám duše, a jenom skrze tento chrám se naše může naše duše projevit v tomto životě. Bez něj to prostě nejde. Chodíme se modlit do velkých, velkolepých chrámu, kde doufáme najít boha, uctíváme je přniášime dary…. ale k tomu našemu chrámu, chrámu naší duše, kde sídli naše božská podstata se chováme mnohokrát nevšímavě, ba až nepřátelsky a vůbec s ním nejsme v kontaktu. Ženské tělo je zázrak. Je symbolem Bohyně v nás, symbolem krásy, vášně i touhy, symbolem nového života. Jestli chceme žít svůj život ženy se vším krásnym co nám může tato role přinést, a dostat se do svoji ženské síly, jedním z prvních a nevyhnutných kroků je skontaktovat se se svým tělem, přijat ho také jaké je , naučit se s ním komunikovat a mít ho ráda
17.11.2011 - Téma setkání : JAK SE (NE)MÁME RÁDI
Pokud neumíme mít rádi sebe, neumíme se ocenit, a přijat takové jaké jsme, můžeme si být téměř jisté, že tato skutečnost se projeví v našem životě různymi spůsoby a v různych jeho oblastech. Láska k sobě, prijetí a akceptování sebe sama tvoří základ cesty ke štěstí každého z nás. Na našem dalším setkání se na toto téma podívame blíž
17.9.2011 - Téma setkání : MATKY A DCERY .
Každá z nás je dcera a každá z nás má maminku, a maminka je taky dcera. A tak je to v rodě všech žen, na celém světě po celé generace od počátku světa. Matka je nejdůležitejší člověk v životě každého člověka a zvláště nás žen. Vztah s matkou, její postoje, vyzařování, přístup je důležitý nejen jako základ fungování naších vztahú, ale i na naši cestě ženy, v prožívání sebe jako ženy i naši ženské energie.
25.6. 2011 - Téma setkání : VZORCE A PROGRAMY
jak vzorce a programy ovlyvňují náš život
Co Vás ve skupině čeká ?
Budeme spolu otevírat pomyslnou Cestu ke štěstí, každá tu svou - za podpory a v síle nás všech
Budeme po ní kráčet postupně, krok za krokem a pracovat s různymi tématy našeho života – láska, vztahy, intimita, štěstí, sexualita, harmónie, ale i strach, bolest, krivda, nebo pocity studu, viny …
Budeme hledat a pracovat s emocemi, vzory chování, i s „démony“ kteří nám na cestě ke štěstí znepříjemňuji a omezuji život.
Budeme se učit lásce, přijetí a ohodnocení sebe, k postupnému otevíraní se a objevování naši intimity, sexuality, bohyně a ženské síly v nás.
Budeme také sdílet, vzájomně se podporovat, dotýkat se i masírovat, meditovat i tancovat - v rytmu zumby, bubnů, 7 čaker, nebo jenom tak
Cestu ke štěstí otevřeme též našemu vnitřnímu dítěti, vnitřní ženě, budeme naslouchat i mužské síle v nás.
Budeme léčit staré bolesti i zranění našeho ženství, i hledat naší ženskou sílu
Na Cestě ke štěstí propojíme nebe se zemí, budeme po ní kráčet s nohama na zemi a s hlavou v oblacích
Cesta ke štěstí je určena všem ženám a dívkam, které oslovují zmíněná témata, hledají sebe, svou vnitřní ženskou sílu a svoji cestu ke štěstí.
Impulzem pro otevření Cesty ke štěstí byly pro mě podněty mých přatel i klientů,se kterými se scházim na uvedené témy v rámci mé práce, dlouholeté studium a výcviky v Tantře, v terapiích zaměřených na práci s dotekem, tělem, s emocemi, v rodiných konstelacích, příběhy a skušenosti z mého života, též různe “drobné ” kurzy a semináře, kterými jsem prošla a které postupně otevřeli tu moji cestu ke štěstí, po které dnes kráčim a život se na mně usmíva…
Na cestě ke štěstí se budeme setkávat pravidělně, 1x za dva měsíce, vždy v sobotu cca od 9 30 do 19 00 hod. Budeme po ní kráčet krok za krokem a postupně odkrývat různe témy.
Cena jedného setkání je 1 500 kč
Setkávat se budeme v Praze na Barrandově , adresu zasílam mailem spolu s instrukcemi po Vašem přihlíášení
Skupina bude postupem času uzavřená. V této chvíli je možné ještě do ní vstoupit
Jestli Vás Cesta ke štěstí zaujala budu Vám na ní ráda dělat společnost i průvodce.
jestli se chcete na ní i zúčastnit ozvete se mi prosím na mail masaze@slunickovicka.cz , nebo na mobil 773 655 872.
Teším se na Vás Silvia Kuráková
ohlasy :
( na žádosť autorky uvádzam v plném znení )
po 17.11.2011
Dobrý večer, Silvia.
Milá moja, chcem Ti moc, moc… poďakovať za štvrtok a za všetko, čo si mi/nám v ňom sprostredkovala :o))) Znova si čítam poznámky a zisťujem, ako prehlboko sú vo mne zakorenené zubami nechtami všetky bloky a ťažoby… Dôkazom toho bolo aj moje prežívanie poslednej meditácie toho dňa. Keď som mala prejsť po dúhovom moste, moje nohy sa od kolien dolu… zmenili na obrovské ťažké… “metrickocentové…” kopytá, ktoré ťažili moje nohy. Až keď si spomenula svetlonosov… horko ťažko som sa prepeľhala po moste na druhú stranu. Pocitovo… som dostávala do nôh strašné kŕče. S kŕčami v nohách… som sa síce naučila žiť /mala som ich bezmála 40 rokov/, ale v ostatné mesiace ma už netrápili. Preto ma to prekvapilo. Tie kŕče… mi “rozťali” lýtko doslovne na polovicu. Lýtkový sval som mala predelený hlbokou boľavou brázdou. A ani na druhom brehu som nenachádzala úľavu. Prišla som do púštnej červeno pieskovej krajiny. Tápala som… Nenašla som nič krajšie, ako na predchádzajúcom brehu. Až keď ma nejaká sila “zdvihla,” prišla som na rovnobežnú platformu, ktorá bola podstatne vyššie ako púštna zem pri ústí dúhového mosta. Prišla som do nej, či skôr vletela… okrúhlym, pomerne veľkým otvorom. Tá nadzem… už bola zelená… Meditácia skončila a ja som nestihla ani pobehať po tej “druhej” krajine. Chcela som Ti to napísať, pretože viem, že Ty to prečítaš inak, ako som to vnímala ja. Viem, že môj život je o stratách a bolestiach. Ty jediná si mi ukázala, že môže byť i tešivá :o))) Veľmi pekne Ti za to ďakujem!!! Chcem sa tešiť!!! A teším sa, že ma to učíš!!! s úctou a láskou M

